V praxi se stále ještě můžeme setkat se stroji a zařízeními bez označení CE, která podle evropské směrnice o strojních zařízeních toto označení od 1. ledna 1995 mít musí. Směrnice o strojních zařízeních od tohoto data jasně upravuje pravidla pro uvádění do oběhu, import strojů z tzv. třetích zemí a uvádění do provozu.
Otázkou proto je, zda jsou tyto stroje bez označení CE podle definice směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES bezpečné a zda je lze bezpečně provozovat.
Musí provozovatel těchto strojů nějakým způsobem jednat?
Podle § 5 Nařízení o bezpečnosti provozu 06/2015 smí zaměstnavatel poskytovat pouze takové pracovní prostředky, které splňují směrnice ES. K těmto směrnicím Evropského parlametu a Rady patří také směrnice o strojních zařízeních ES.
Je jasné, že se provozovatel bude snažit dodatečně získat potvrzení o shodě CE. Potvrzení o shodě však není možné vytvořit dodatečně. Shodu CE lze prokázat pouze podle aktuálního stavu směrnic ES a (harmonizovaných) norem. Dále musí provozovatel v určitých případech vytvořit novou shodu. To platí např. v případě významné úpravy stroje bez označení CE (Interpretační dokument ministerstva práce a sociálních věcí 04/2015) nebo pokud jsou stroje sestaveny do celku. Staré stroje, které byly uvedeny do oběhu před 1. 1. 1995, nemusí mít označení CE. To však platí pouze v případě, že podle Nařízení o bezpečnosti provozu splňují požadavky na bezpečnost.
Stroje bez označení CE se také mohou vyskytovat v celku strojních zařízení.
Nová shoda CE
Správným postupem podle zákona je vytvořit novou shodu CE v souladu s aktuálním stavem směrnic ES a (harmonizovanými) normami. Rozhodne-li se provozovatel pro tento postup, pak jako výrobce přebírá všechny povinnosti. Poté se musí provést kompletní postup posouzení shody k aktuálnímu okamžiku uvedení. Pokud však nejsou k dispozici všechny dokumenty ke stroji, může být kompletní provedení postupu posouzení shody ES složité. Postup při posuzování rizik je jasně definován. Kromě posouzení rizik musí být možné vystavit a na požádání předložit další technické podklady (viz rovněž směrnici o strojních zařízeních 2006/42/ES, příloha VII), mj. návod k obsluze a prohlášení o shodě.
Posouzení rizik odhalí nebezpečná místa stroje
Jaké jiné možnosti provozovatel má?
Provozovatel může prostřednictvím posouzení rizik (např. podle EN ISO 12100) identifikovat dosud neznámá rizika a pro různé druhy provozu je podrobně zdokumentovat. Nařízení o bezpečnosti provozu 06/2015 poskytuje možnost technicky, organizačně a osobně zmírnit ohrožení (princip TOP). Další možností je provést podle směrnice o strojních zařízeních ES nejprve konstrukční, poté technická a nakonec informační opatření. Na základě normy EN ISO 13849 se stanovuje požadovaný jakostní stupeň (PLr, required performance level) pro každou bezpečnostní funkci. Poté musí být tento požadovaný jakostní stupeň (PLr) porovnán s jakostním stupněm (PL) nainstalovaných ochranných opatření. Při tom se zjišťují dosud neposuzovaná ohrožení a vyhodnocují se nainstalovaná technická ochranná opatření. Provozovatel tak získá celkový obraz. Může rozhodnout, zda se z bezpečnostně technického hlediska vyplatí stroj dodatečně vybavit, nebo koupit nový.
Obecně lze konstatovat, že téma strojů bez označení CE není jednoznačné. Každý případ se musí posuzovat individuálně. V nejbližší budoucnosti se počítá s připomínkami a interpretacemi úřadů.
Inspekce stroje za účelem posouzení rizik
Stanovení a provedení opatření
K posouzení, zda je možné bezpečně provozovat stroje s označením CE i bez něj, by se měla provést zkouška v podobě inspekce stroje. Inspekce stroje zahrnuje kontrolu požadavků Nařízení o bezpečnosti provozu pomocí formálních předpokladů. Dále se kontroluje stav techniky, koncepce ochrany a bezpečnostní funkce. Testuje se elektrické, pneumatické, hydraulické a další vybavení. Navíc jsou měření provedená v rámci posouzení rizik důležitou součástí inspekce stroje. Z celkového výsledku lze odvodit, které stroje se musí zpracovat s jakou prioritou a jaké náklady se proto dají očekávat.