Technika připojení push in umožňuje automatizované propojení Technika připojení push in přináší revoluci v rozvaděči.

Zaměření na proces

Výroba rozvaděčů se vyznačuje vysokým podílem procesních nákladů. Vzhledem k jednoduchému bodu připojení připadá více než 80 procent nákladů na proces a ne na materiál.

To je ideální výchozí bod pro zlepšení hospodárnosti výroby strojů a zařízení. Společnost Phoenix Contact vyvíjí portfolio řešení a může již předložit vlastní výsledky.

Optimalizace procesu ve výrobě rozvaděčů s konceptem ClipX

Výroba rozvaděčů je typická pro výrobní podniky ve vysokopříjmových zemích: klesající výrobní dávky, zvyšující se tlak na náklady, kratší doby dodání. Proti tomu stojí méně industrializovaná výroba.

Se zařízením pro automatické osazení a montáž nosných lišt s řadovými svornicemi push-in optimalizuje výrobce plnicího zařízení Krones svou výrobu rozvaděčů. Řešení ClipX, které vyvinula společnost Phoenix Contact, je důležitou součástí strategie firmy ke snížení procesních nákladů při výrobě rozvaděčů.

S koncepcí ClipX vyvinula společnost Phoenix Contact portfolio řešení, které zohledňuje všechny relevantní firemní procesy ve výrobě rozvaděčů a systematicky je osvětluje.

Optimalizace procesu ve výrobě rozvaděčů s laserovým popisováním CLX

Zejména při vysoké variabilitě typů řadových svornic se může vyplatit automatické popisování laserem. Zde jsou významné zejména manuální potíže při rozdělování popisovacích proužků na různé obrysy svornic.

U systému CLX jsou svornice opatřeny speciálním označovacím nátiskem. Komponenty lze pak označit buď přímo před připevněním na nosnou lištu, nebo jako hotově namontovanou svorkovnici v bloku.

Datový model zpracovávaných produktů je základem všech optimalizací ve výrobě rozvaděčů. Zde uživatel profituje z hluboké integrace plánovacího softwaru pro svorkovnice CLIP PROJECT s běžnými systémy CAE jako např. Eplan electric 8, Elcad nebo Zuken e3.

Výzkumný projekt na katedře pro výrobní systémy

Neobvyklý projekt spustila společnost Phoenix Contact s Porúrskou univerzitou v Bochumi. Na tamní katedře výrobních systémů (LPS) pod vedením Prof. Dr.-Ing. Bernda Kuhlenköttera bylo instalováno montážní zařízení pro nosné lišty s pěti pracovišti. Na tomto zařízení se má hospodárně, detailně a za reálných podmínek zkoumat oblast činnosti montáže na nosnou lištu. Za reálných podmínek v tomto případě znamená, že se zpracovávají skutečné, pečlivě vybrané objednávky zákazníků na osazení na nosnou lištu.

Projektový tým tří vědeckých pracovníků LPS se bude společně se studenty oboru strojírenství věnovat řadě dosud téměř neprobádaných témat v oblasti přípravy práce a asistované manuální montáže v průmyslu. Zvláštní pozornost je věnována použití technologií virtuální a rozšířené reality. Aktuálně se plánují pokusy s HoloLens od společnosti Microsoft.

Dalším těžištěm práce je integrace spolupráce člověka a robota (MRK) do taktovaného montážního postupu, pro tyto účely je na katedře LPS již k dispozici robot s lehkou konstrukcí Kika iiwa. Pro vysvětlení takových systémů musí vědci z Bochumi nejdříve zjistit procesní ukazatele, např. sílu při nasazení řadové svornice. Cílem je smysluplná a podpůrná částečná automatizace montážního systému bez nutnosti vytlačení člověka a jeho kognitivních schopností a flexibility z procesu.